EDIT V BĚHU: Nákupy, nákupy a zase ty nákupy

Jsem 18.tt, je pondělí. Den jako každý jiný, že. Ráno odvedu syna do školky, jedu povyřizovat úkoly, na oběd, vyzvednout syna a jdeme spát. Ano, má oblíbená část dne :-). Po probuzení v tilku na spaní jdu do obýváku, načež pěkně rychle vycouvávám. Sakra, že by se mi jen zdálo, že můj chlap říkal, že kuchyně se tento týden dělat nebude, bo není hotová linka. Nic. Mizím v ložnici, oblékám se a jdu znovu, zda se mi to nezdá. No, nezdá.

Mezitím, co jsme spali, nám někdo rozbil obývák :-D, no dobře prostě začala rekonstrukce a oznámení, že příští týden už bude linka doma (spodní část), pak přijedou zaměřit kamennou desku a ta bude až za měsíc, stejně jako horní skřínky. No snad letos stihnu napéct alespoň pusinky :-D bo perníčky, to bych musela už začít :-D, kor s mým pomocníkem a recepty na zásadně tvrdé perníky, alá prohoď mě oknem tomu, jež nemáš rád. Nedá se svítit, a to doslova, takže plánuji celý týden tak, abychom doma byli pokud možno jen na noční spaní. Ozývá se mi sestřenka, kterou jsem nějakou dobu neviděla (přesně o dva měsíce mladší jak já a zatím bezdětná... holt chytrá to žena), že dojede. Sláva, mám plán na úterý :-).

No radost byla předčasná. Ano, dojela ráno a samozřejmě s chutí jít na nákupy. Já nákupy oblečení nesnáším. Nové kousky v šatníku mi kupuje můj muž a obvykle dokonce bez mé přítomnosti nebo jdu prosit mámu. Já prostě ráda nakupuju max nábytek. Pro jednou to přežiju, vždyť to může být legrace. Netušila jsem, jak velká. Cílem bylo koupit jedny normální tmavě modré boty, nějaké tričko a já si teda řekla, že se pokusím sehnat si těhotenské rifle. Nic složitého. Obešli jsme zlaté jablko ve Zlíně, no boty, které jsme objevily, že by šly, tak samozřejmě byly jen ve velikostech pro Popelku. Všude samé semišové či na vysokém podpatku, pak teda jedny odporné modré válenky (opravdu tyto boty nikomu nesluší, kor když jsou rozšlapané a je mi fuk, zda jsou mega pohodlné... je to hnus). Naděje umírá poslední, něco si z "velkoměsta" odvést musí. Jdeme teda juknout na trička, místo toho na nás hned u vchodu vybafne šílenost v podobě neoprenových kalhot?! To si opravdu někdo je schopen koupit? No ještě ve vedlejším obchodě jsme teda k nim našly úžasnou bundu, alá jsem celá z alobalu... k tomu hoďme ty válenky a dokonalý outfit na podzim je na světě. Né pardon, každého věc. Já raději teda budu chodit v pytli od brambor.

Zkoušíme spodní patro. Chci alespoň synkovi koupit boxerky. Jaká to smůla. Jeho velikost je pouze a jen ve slipech. Fakt nemůžu za to, že je hubeňour, ale slipy teda fakt ne. Zkouším najít alespoň tu těhotenskou módu, ale ta se nějak vypařila. Do doby, než jsem otěhotněla, jsem potkávala těhotenské oblečení na každém rohu, no nyní to asi vše schovali. Jsou hodní, ušetřili mi nervy a peníze. Pokračujeme do obchodu s pochutinama a kupujeme si něco na nervy :-D tohle bylo silné kafe. Začíná být čas obědu a já dumám, kam svou milovanou návštěvu pozvat na oběd. No projela jsem veškeré meníčka a díky bohu za Dobré hnízdo. Fakt jsme si pochutnali :-), opět a zas nezklamali a já jim moc děkuji. Bo první dvě hodiny nákupu bez nákupu byly úděsné. Ještě, že jsme se nasmály. Pokračujeme směr OC Centro. Říkám si, že tady snad nakoupit musí... tolik obchodů a v reklamě se předhání, jak úžasné zboží obchůdky nabízí. Jedeme postupně. House ok... mají tam úžasný mickey mousový župánek :-), ale já už mám župany dva, takže třetí by doma neprošel. Pak nějaké pidi kalhoty, do kterých bych oblékla možná tak panenku Barbie.  Já nevím, zda mám módní ikonu někde ve středověku, ale potisky triček ve mě vyvolávají dost zvláštní pocity. Tričko se zmrzlinou, alá chceš si líznout? Jdeme dál. Gate. Duhová chlupatá vesta na to, když se člověk zhulí, děravé rifle dole tak úzké a zrovna rozpárané, že tam neprostrčí žádný smrtelník ruku natož nohu... pobaveně mizíme dál. Ok C and A (fakt teď nemohu najít ten znak, ale zapracuju na tom), juchůůů těhotenská móda. Vrhám se tam po hlavě vstříc novým riflím. Oj, jaké to mrzuté zastavení a plná rozhořčení jsem si nedokázala odpustit poznámku, zda je opravdu nutné těhotným srážet ještě víc sebevědomí. Mám nahoře teprve dvě kila, jenže břuško je názoru, že klasické kalhoty už tlačí. Ale to, co nabízí tato prodejna. Velikost 36!!!! Přes zadeček a bříško plus délka fajn, ale safra, kdo má takové stehna???? Sama bych do toho nacpala obě nohy do jedné nohavice :-O a to nejsem žádný chvístek. Se zděšením z prodejny natvrdo utíkám. Tohle fakt přepískli a tím můj boj končí :-D, asi si sama něco zpíchnu. Sestřenka ještě plná elánu, že pokračujeme. Mám jí moc ráda, naděje umírá poslední? tohle zvládneme! Budeš mít alespoň to tričko, to ti přísahám! Mohito, jak já tuhle prodejnu zbožňuju, vždy bych jí nejraději vykoupila... no dnes... dnes se asi módní návrhář teda netrefil. Pobavil mě růžový svetřík z něčeho neidentifikovatelného (fíha to je slovo)... no nic říkám Orsey je jistota. No byla by kdyby... Takže zase nic. Směřujeme dál a dál a skončíme v prodejně kuchyní a koupelen :-D, obě si povzdychneme, že nemáme vanu a jedeme raději do školky pro syna a k nám domů. Takže nákupy dnes a na dalších 100 let splněno :-D a já jdu s radostí očíhnout flér, neboť tam je svět ještě v pořádku :-D

Nákupům čauko,
 
Vaše Edit
Najdete nás také na: 
 
Navštivte profil pinnera MyTummy.cz na Pinterestu.