EDIT V BĚHU: První dítko aneb poučení pro dítko číslo dva

Jít s kamarádkama na procházku bylo utrpení. Jejich úžasné dětičky se nakojily a spokojeně přebalené usnuly ve svých "vozech". Mé dítě, ačkoliv najezené, říhnuté, přebalené a po stopadesáté utěšované, se rozhodlo tyto slastné procházky prostě překazit :-D, tak jsem to zabalila. Naštěstí jsem pak našla článek o nosítkách, a pořídila Manducu. Bože, zlatý časy s touto věcičkou. KOnečně jsem vyžehlila tu hromadu, přes kterou se už ani chodit nedalo. Umyla jsem nádobí, na kterém si už pochutnávaly různé organismy (ne, kecám, tak moc nádobí nemáme :-D, takže bylo nutné umýt někde mezi řevem a řevem :-D). Jen teda nosítko nezvládalo jednu věc, a to sprchu :-D. To bylo vždy nutné dát křiklouna do křesílka a co chvilku vykukovat ze sprchového koutu, aby si náhodou nemyslelo, že se maminka rozpustila jako cukr.

Po šestinedělí následoval klid. Ne, kecám. Bylo vše stejné, jen už jsem měla Manducu :-D, takže bylo doma i čisto. Procházky už nebyly až tak srdcervoucí. Konečně jsem se necítila, jako bych to dítě někde někomu ukradla. Po pár měsících, kdy jsem si říkala, OK, to nejhorší je za náma, přišly prdy a zuby :-D. Ooooo slast, teď už se nespalo ani těch patnáct minut :-D Doba spánku šla prudce dolů :-D, už jsem byla opravdu chodící zombie. Naštěstí jsme se seznámili s jantarovými korálky a vše se pomalu vracelo teda k učebnicovému dítku. Do roku a půl už to bylo prima..., takže nezáživné.

Problém nastal až pak, kdy se plod naší lásky rozhodl, že je načase se projevit, a jak jinak než tím, že budeme tvrdohlavým rodičům zrcadlit, že. Tatínkova oblíbená zábava dělat mamince šoky na potkání, syn zdědil dokonale. Doteď si pamatuju, jak jako těhotná jsem málem zhrčela ze tří schodků, co vedou do ložnice, jo mého milého nenapadlo nic víc inteligentního, než večer na mě vybafnout zpoza skříně. Možná proto měl od té doby syn neustále škytavku... Dobře, přeháním, neměl jí nonstop. No nicméně, ať tak či tak, děsím se toho, že to nastane znovu, a proto se snažím už teď nakoupit vše, co by mi mohlo pomoct. Druhý plod lásky tu bude cobydup a tak už teď pokukuju po hačce, novém šátku (ačkoliv stále doma mám dva mazly, které mé srdce nebylo schopno prodat ani darovat) no a tentokrát bych ráda už ten sportovní kočárek, takže v merku je x-lander x-run :-) Moc se mi líbí, že jde na něj díky adaptérům (co už vlastním) nacvaknout naše vajíčko be safe i hluboká korba :-).

No otázkou zůstává, zda druhý plod lásky bude opět vyloženým nošencem, či ho občas ukecám za dobré mléčko na chvilenku, ať si můžu dopřát zase kolečkové brusle. Netušíte, jak strašně protivná umím být bez pohybu. Chlap to zažil a divím se, že se mnou zůstal. První rok, kdy člověk přečetl tisíc knih, ale na dítko nic nepomáhalo. No teď už to snad bude lepší. Každopádně se snažím pořád spát :-D, další poučení z prvního dítka. Jen škoda, že se to nedá někde uložit do zásoby.

Tak těhotenství a prvnímu roku s dítkem čauko!

Vaše Edit

Najdete nás také na: 
 
Navštivte profil pinnera MyTummy.cz na Pinterestu.